Masopustní zábavy a maškarní průvody

Masopustní zábavy a veselice byly v podstatě pokračováním vánočních svátků, ale v mnohem veselejším duchu. Vyvrcholení těchto lidových zábav je poslední masopustní týden, který začíná takzvaným „tučným čtvrtkem“a pokračují několik dalších dnů. Poslední masopustní veselice s muzikou správně začíná v neděli po obědě a trvat může až do popeleční středy, v některých oblastech až do „pytlového čtvrtku“. Během masopustních oslav se mimo tanečních zábav organizují i maškarní průvody a probíhají další, dnes již téměř zapomenuté tradiční zábavné hry, jako třeba skákání na konopě, vodění kotka, mečové tance nebo voračky. V současnosti především na vesnici a v malých městech pořádají oslavy masopustu většinou pořádají různé dobrovolné spolky a organizace – hasiči, zahrádkáři, chovatelé, sportovci…

Pochování Masopustu nebo basy – „Barbory“ ukončuje období veselí a s Popeleční středou nastává půst a příprava na práce na poli.

Maškarní průvody měly několik významů. Jedním z nich bylo koledování, kdy menší průvody v maskách chodily dům od domu, obveselovaly lidi a koledovali především tancem a různými humornými výstupy jednotlivých maškar. Před ukončením masopustního období pak prošel velký průvod maškar vesnicí nebo městečkem a vše končilo společnou zábavou na návsi nebo dvoře některého velkého statku, současnosti třeba i na fotbalovém hřišti…

Velikost průvodu, množství masek, tance, hry a vše ostatní, co je nějakým způsobem spojené s masopustním průvodem vychází z místních tradic. V horských chudších oblastech a na malých vesnicích byly průvody skromnější než v bohatších oblastech pod horami nebo v menších městech. Především na horách si také masky lidé sami vyráběly, jinde je bylo možné objednat a koupit.