Masopustní veselení

Jako Masopust označujeme období po svátku Tří králů - začíná tedy 7. ledna a trvá do popeleční středy.  Vrcholem tohoto období je masopustní úterý, kdy se pořádal průvod v tradičních maskách. Ačkoliv by se nám podle názvu mohlo zdát, že se bude jednat o střídmější období, není tomu tak. Oslava masopustu je oslavou hojnosti a předchází postnímu jídelníčku, který předepisuje 40denní předvelikonoční půst.

V tomto období se v minulosti konalo nejvíce svateb a důvody k tomu byly hned dva. Lidé totiž věřili, že manželství uzavřená v období masopustu budou šťastná a bylo také možné vystrojit řádnou hostinu. V současnosti je toto období je především o zábavě a skvělém jídle, často se pořádají  průvody i v maskách.

I veselení má svůj řád a harmonogram

Masopustních dnů je celkem pět a oslavy začínají již ve čtvrtek, kterému se říká tučný. Tučný je proto, že se konaly zabíjačky, podávalo se pečené vepřové maso s knedlíkem, se zelím a pivem. Zadělávaly se také masopustní koblihy a boží milosti, které se smažily na sádle. Podle tradice se v tento den má hodně jíst a pít, abychom byli celý rok silní.

Zabíjačkový guláš

Ingredience

• 1 lžíce sádla
• 50 g slaniny
• 3 cibule
• 400 g vepřového plecka nebo kýty
• 400 g vepřových jater
• 4 stroužky česneku
• sladká i pálivá mletá paprika
• majoránka
• sůl, pepř
• střída ze dvou krajíců chleba

Postup

Rozehřejeme sádlo a rozškvaříme na něm slaninu, přidáme cibuli a osmahneme. Omyté maso nakrájené na kostky ze všech stran zprudka opečeme. Směs okořeníme mletou paprikou, podlijeme vodou, opepříme a přidáme prolisovaný česnek. Přiklopíme a necháme dusit, v polovině dušení přidáme nakrájená omytá játra, zahustíme nadrobeným chlebem, podle potřeby znovu podlijeme a zvolna za občasného míchání dusíme doměkka. Nakonec guláš osolíme, okořeníme majoránkou a dochutíme podle chuti.

Po pátečním oddechu zpět do kola

Oslavy pokračovaly masopustní sobotou, v tento den se konala Ostatková zábava, během které se jedlo, pilo, tancovalo a probíralovše, co se za rok ve vsi událo.

Nezbytnou součástí masopustní neděle byly smažené masopustní koblihy, které se podávaly během vesilice na návsi. Muzikanti chodili po vsi, hráli a zvali na zábavu do hospody.

Masopustní koblihy

Ingredience

• 4 polévkové lžíce citronové šťávy
• 100 g moučkového cukru
• 40 g droždí
• 150 g marmelády
• 80 g čerstvého másla
• 300 ml polotučného mléka
• 600 g hladké mouky
• 87,5 ml rostlinného oleje
• 2 polévkové lžíce rumu
• 1 špetka soli
• 6 vaječných žloutků

Postup

Připravíme kvásek ze 100 ml vlažného mléka, 20 g cukru, rozdrobeného droždí a 80 g hladké mouky. Mezitím si v míse rozmícháme máslo se zbylým cukrem, přidáme žloutky, sůl a mícháme do pěny. Do hotové směsi přidáme rum, citronovou šťávu, zbytek vlažného mléka, vykynutý kvásek, mouku a vypracujeme těsto. Těsto přikryjeme utěrkou a necháme vykynout na teplém místě.

Poté ho rozválíme na 1 cm silný plát a sklenicí vykrájíme koblihy na polovině těsta. Přidáme na ně marmeládu, přikryjeme druhou polovinou. Opět vezmeme sklenici a znovu vykrájíme koblihy, které necháme ještě chvíli kynout. V pánvi je smažíme ve větším množství oleje nebo sádla.

Taneční bál jen pro zadané

V pondělí se konal mužovský bál, na který měli přístup jen ženatí muži a vdané ženy. Sedláci vyhazovali selky při tanci do výšky, proptože pak by jim podle pověr obilí mělo hodně vyrůst.

Masopustní úterý je dnem maškar. V doprovodu muzikantů šel celý průvod dům od domu, cestou zastavoval kolemjdoucí a prováděl jim nejrůznější kousky. V průvodu se objevovaly různé masky, každá měla svoje místo a poslání.

Mezi masopustními kostýmy nesměl chybět medvěd, se kterým si musely ženy zatančit, aby zajistily plodnost sobě i hospodářství. Kromě medvěda tu byl jako symbol zemřelých předků Žid a také chlapci převlečení za nevěstu, cikánku nebo tanečnici. Objevovaly se i masky, které představovaly profese jako kominík nebo policajt. Masky byly často prostředkem výsměchu a kritiky lidských vlastností. Tato zábava vyvrcholila o půlnoci pochováním basy, které symbolizovalo konec zábav a tanečních bálů na 40 dní.

Ráno na popeleční středu se všichni vydali na mši pro křížek z popela, který jim připomněl pomíjivost života. Tímto dnem také začíná předvelikonoční půst, který trvá 40 dní a končí na Velikonoční neděli.

Masopust už nejen na venkově

V minulosti se Masopust konal především na venkově a v menších městech, v současné době se už ale slaví i v metropolích. Vrcholem oslav Masopustu je zcela jistě pražský Carnevale, který nabízí obyvatelům i návštěvníkům hlavního města velmi rozsáhlý program. Můžete se zúčastnit například průvodu a veselení v maskách, ochutnat tradiční masopustní jídla i mnoho dalších lahůdek, navštívit různé kulturní programy, vyplout na gondole na Vltavu, projet se městem historickým kočárem... Program je skutečně velmi zajímavý a umožní vám poznat masopustní období i Prahu zcerla jinak, než jste zvyklí.    

Kristýna Horová