Italské a řecké Velikonoce

Velikonoce v Itálii

Italské Velikonoce se nazývají Pasqua a v těchto dnech Italové snídají slaný koláč s vajíčkovou náplní. pečou tradiční sladké dorty, které mají tvar holubice a především pořádají pikniky v přírodě. Velikonoce mají pro celou Itálii velký význam a jejich oslavy se konají po celé zemi.

Půstu předchází karneval, který si Italové opravdu užívají. Karnevalové veselí začíná již v lednu a končí Popeleční středou. Součástí karnevalů jsou pestré průvody masek.

Nejsvátečnějším dnem je pro Italy Velikonoční neděle, kdy se po mši vaří oběd o několika chodech a jako největší lahůdka se servíruje pečené jehněčí. Na velikonoční tabuli se objevují preclíky a tradiční moučníky z kynutého těsta ve tvaru holubice. Našeho pečeného sladkého beránka ani zajíčka zde neochutnáte, ale zmíněné buchty ve tvaru holubice mají současné době mnoho různých příchutí i velikostí a můžete je v období Velikonoc koupit v každém obchůdku.Zakroucený tvar preclíků zase symbolizuje ruce složené při modlitbě.

Po celou dobu Velikonoc můžete v Itálii potkávat procesí se svíčkami a na Zelený čtvrtek, Velký pátek, Bílou sobotu i Velikonoční neděli probíhají velké bohoslužby, kterých se o Velikonoční neděli často účastní i ateisté. Papež vede v tomto období každý rok pobožnost křížové cesty kolem Kolosea a v neděli slouží na náměstí svatého Petra mši, která je přenášena televizemi i rádii do celého světa.

Řecké Velikonoce

Velikonoce v Řecku patří mezi nejdůležitější svátky roku. Protože jejich termín vychází z  Juliánského kalendáře, konají se v jiném období než  Velikonoce křešťanské,

Tyto svátky mají v Řecku mnohem duchovnější charakter než v mnoha dalších zemích. Po celý týden se každý den konají mše, vše vrcholí na Velký pátek. Z kostela je vynášeno Kristovo tělo, světla kolem kostela jsou zahalena do černého plátna, zvoní smuteční zvony a smutečně oblečeni jsou i lidé v procesí. Ukřižování Ježíše Krista si s kříži ověnčenými květinami každoročně připomínají tisíce obyvatel.

Zajímavé jsou Velikonoce v hlavním městě řeckého ostrova Syros, kde je společně slaví na základě zvláštního svolení přímo z Vatikánu katolíci i pravoslavní.

Podobně jako u nás by podle tradice měl mít každý něco nového. Vajíčka barví pouze především na červeno, protože to je podle nich barva obnovy života a také symbolizuje Kristovu krev. V noci ze soboty na neděli si lidé vajíčka vzájemně vyměňují a ťukají jejich špičkami o sebe. Komu se vajíčko nerozbije, může si něco přát a bude mít po celý rok štěstí.

Na Velikonoční neděli se konají doslova gastronomické hody. Mimo mnoha různých lahůdek nesmí na stole chybět jehněčí maso, které symbolizuje oběť „Beránka božího“.

Oslavy se liší podle toho, kde se konkrétně nacházíte. Na Kypru se rodiny na Boží hod velikonoční a o Velikonočním pondělí schází k obědu venku blízko kostela. Na Santorini tradičně slaví Lazarovu sobotu. Na hlavním náměstí se vztyčí obrovský kříž, připomínající hlavní lodní stožár, a obalí ho rozmarýnem. Na ostrově Zakynthos zase házejí z oken džbány s vodou a podobnou tradici mají i na Korfu. Tam v pravé poledne na Bílou sobotu všichni čekají na signál krásně znějících kostelních zvonů a pak začnou na ulice házet hliněné amfóry nebo džbány plné vody. Rozbíjení nádob je ve východním středomoří dávná tradice, která se vztahuje ke smrti a znovuzrození, oživení moci přírody.

Na ostrovech Folegandros a Paros se v hlavním městě koná velký průvod s ikonou Panny Marie. Členům průvodu se samozřejmě nabízí cukroví a pohárek rakie a když procesí dorazí do staré části města Kastro, je ikona přivítána bouřlivými ohňostroji.

Oslavy Velikonoc jsou v Řecku skutečně poměrně hlučné a veselé. Patří k nim i velké lampionové průvody a na některých místech na pobřeží se dokonce hází z útesů plechovky s kousky dynamitu nebo sehrávají rekonstrukce bitev.