Církevní význam velikonočních svátků
Církevní význam velikonočních svátků je mnohem víc, než jen symbolický. Pro křesťany jsou Velikonoce důležitější než Vánoce a tomu odpovídají přípravy i samotný průběh svátků.
Pro církev mají Velikonoce mnohem víc než jen symbolický význam. Velikonoce jsou významnou součástí křesťanského církevního roku, který začíná Adventem – přípravou na narození Ježíše Krista. Na toto období, spojené s Vánocemi, navazují právě Velikonoce, které jsou oslavou Ježíšovy smrti a jeho následného Vzkříšení. Církevní rok dál pokračuje příchodem Ducha svatého a vrcholí na nebe vstoupením Ježíše. Celý církevní rok v podstatě připomíná Ježíšův život. Historické události života Ježíše Krista jsou vlastně popis cesty člověka k Bohu.
Všechny přípravy na Velikonoce i samotný průběh těchto svátků mají svá pravidla, která se velmi přesně dodržují. Podle církevní tradice například přípravy začínají 40 dní předem na Popeleční středu, a samotné Velikonoce začínají vigilií neděle Vzkříšení. Té předchází Zelený čtvrtek, Velký pátek a Bílá sobota, a trvají až do svátku seslání ducha Svatého, takzvaných Letnic. První velikonoční týden se nazývá Velikonoční oktáv, čtyřicátý den Velikonoc je oslava Na nebe vstoupení Ježíše Krista, kterou Velikonoce končí. Všechny dny tohoto období pak mají své zvyky a rituály, které se od dávných dob dodržují.
Církevním poselstvím Velikonoc je především uvědomění si a obnovení vnitřního duchovního života každého člověka. I když jsou Velikonoce pro mnoho nevěřících lidí oslavou příchodu očekávaného jara, mohou být i pro ně významným obdobím, kdy si uvědomí „sami sebe“.
Základní duchovní význam Velikonoc je všechny pro církve stejný, ale v oslavách jsou u různých církví rozdíly. Křesťanská církev má Velikonoce spojené se smrtí a vzkříšením Ježíše Krista, katolická zasvětila Bílou sobotu Boží Panně Marii, Velikonoce vrcholí slavností Vzkříšení a velký význam mají obřady svěcení. Pro evangelíky je základem Velikonoc Večeře páně a Velký pátek spojený s bohoslužbou.
