Velikonoce na Slovensku a v Polsku

Velikonoce na Slovensku

Slovenské Velikonoce se od českých v podstatě zásadně neliší, i v této sousední zemi je tradicí hodování s pomlázkou, které říkají „korbáč“ a barevná vajíčka. Na východě Slovenska je velmi oblíbené i u nás známé polévání vodou.

Na Velikonoce se peče zakulacený bochánek "paška", domovy se zdobí pučícími větvičkami a uklízí se.  Stejně jako u nás se na velikonoční pondělí vypraví chlapci s pomlázkou na koledu a vyšlehají dívky, aby byly zdravé. Ty jim za odměnu dají malovaná vajíčka a barevnou stuhu na pomlázku nebo peníze . Koledě se na Slovensku říká "šibačka" a "polievačka" a s pomlázkou chodí i malé děti, které za vymrskání dostávají sladkosti, zejména čokoládová vajíčka a zajíčky. Musí však zarecitovat nějakou velikonoční říkanku, např.:

Šibi, ryby, mastné ryby,
kus koláča od korbáča.

Ak mi nedáš dve vajíčka,
daj mi aspoň makovníčka.
Ešte k tomu groš,
aby bolo dosť.

Šibi, ryby, mastné ryby,
kus koláča od korbáča
a vajíčka do košíčka.
Šibi, ryby, mastné ryby,
kus koláča, od korbáča,
ja chcem iba máličko,
maľované vajíčko.

Na východě Slovenska je zvykem polévat děvčata vodou, případně házet do potoka nebo rybníka. Důvodem je předat životodárnou fyzickou i duševní sílu vody milované osobě.

Snad nejzásadnějším rozdílem proti našim Velikonocům je, že po velikonočním pondělí na Slovensku následuje tzv. odplatné úterý, kdy chodí na pomlázku děvčata a šlehají chlapce.

Polské Velikonoce

V Polsku jsou Velikonoce také podobné našim, ale protože je to velmi katolická země, je centrem oslav kostel. Lidé si nechávají při bohoslužbách na Bílou sobotu světit jídlo, které do kostela přinesou v košíku zdobeném zelenými větvičkami většinou z vrby nebo břízy. Obsah košíčku bývá podobný, ale mírně se liší podle regionu. Kromě klobásy nebo šunky se světí také chléb, sůl a křen, někde i  ryby, na jihu Polska zase odkrojek sýra. V košíčku nesmí chybět malované vajíčko, o které se po příchodu z kostele rodina dělí.

Na Velikonoce se v Polsku peče bábovka, která by podle tradice měla být z kynutého těsta. Jejich příprava je provázena řadou mýtů, údajně správně nenakyne, když se lidé doma hádají, v ohrožení je prý i v případě, kdy do místnosti vstoupí muž. Tradičně se peče také moučník s různými náplněmi a bohatě zdobenou svrchní vrstvou, zvaný mazurek. V severovýchodní části země se na roštu nad otevřeným ohněm peče senkacz. Při výrobě těsta na tuto dobrotu, která tvarem připomíná kmen stromu, se spotřebuje ohromné množství vajec.

Na svátečním stole nesmí chybět beránek, v některých částech Polska zvaný agnusek. Stejně jako bábovky se pekl z kynutého těsta, v současnosti se ale používají i jiné druhy těsta a v obchodech se mimo pečených prodávají agnusky z obarveného cukru, které děti po vysvěcení lízají jako lízátka.

Na Velikonoční pondělí se obdobně jako u nás vypraví mládenci na koledu, při které vyšlehají dívky, které jim za odměnu dají barevnou kraslici. Na Velikonoční pondělí se dívky i ženy také polévají vodou, což jim podle všech tradic a pověstí zajistí zdraví. Tento zvyk se opakuje v úterý, kdy jsou ale poléváni chlapci a muži…