Velikonoce ve světě
Velikonoce se slaví stejně jako Vánoce na celém světě. Zvyky a tradice jsou sice různé, ale význam zůstává stejný – pro ateisty jsou velikonoce vítání jara, pro věřící oslava znovuzrození Ježíše Krista.
Současné velikonoční zvyky a tradice v různých zemích mají původ v dávných dobách a vychází z mnoha kulturních zvyklostí, pověr a pranostik.
Slovenské Velikonoce se od českých v podstatě neliší, i v této sousední zemi je tradicí hodování s pomlázkou, které říkají korbáč, a barevná vajíčka. Na východě Slovenska je oblíbené polévání vodou.
V Německu i Rakousku pořádají velké velikonoční trhy, v obou zemích děti hledají ukryté sladkosti a mají v oblibě hru „koulení vajíček“. V Rakousku se velmi dodržuje tradice, kdy se na zelený čtvrtek musí sníst něco zeleného a o Bílou sobotu se zapalují ohně, které mají spálit zimu. Z Německa pochází tradice velikonočních zajíčků a vyfouknutými vajíčky zdobených stromečků.
V Polsku, které je velmi katolickou zemí, si většina lidí nechává posvětit svá jídla a v úterý po pondělní pomlázce dívky polévají chlapce vodou.
Francouzské Velikonoce jsou ve znamení dobré gastronomie, tradičním jídlem je jehněčí v různých úpravách. Děti s oblibou vyhazují do vzduchu vajíčka a ten, komu spadne na zem poslední, vyhrává.
Italové o Velikonocích pořádají pikniky v přírodě, po celé zemi se pečou tradiční sladké dorty, které mají tvar holubice a k snídani mají slaný koláč s vajíčkovou náplní.
Ve Španělsku, kde žije také mnoho věřících, prochází různá procesí se sochami Ježíše Krista.
Řeckou zvláštností je, že barví velikonoční vajíčka pouze mna červeno, protože podle nich tato barva je symbolem obnovy života. Na Kypru se rodiny na Boží hod velikonoční a o Velikonočním pondělí schází k obědu venku blízko kostela.
V Anglii nemají pomlázky, ale mimo slepičích vajíček barví i vajíčka křepelčí, krocaní, bažantí a dokonce i pštrosí, samozřejmě nechybí ani vajíčka čokoládová. Oblíbené jsou i velikonoční závody v pečení a konzumaci palačinek.
Irové konzumují vajíčka jako symbol ukončení půstu a kdo chce během velikonočních dnů speciální koláč, musí zatancovat.
Ve Finsku koledují děti převlečené za čarodějnice, v Norsku mají Velikonoce spojené se žlutou barvou a detektivními příběhy…
Zajímavý je zvyk Chorvatů, kteří si přiťukávají vajíčky. Je to vlastně soutěž, komu se vajíčko nerozbuje, ten vyhrává.
V Rusku slaví Velikonoce později stejně jako Vánoce, protože se řídí pravoslavným kalendářem. Po obdarování vejci se na znamení přátelství třikrát políbí.
Za oceánem ve státech Střední a Jižní Ameriky pořádají velká procesí - například v Mexiku jsou všude v ulicích lidé s obrázky nebo krabicemi, které symbolizují Jidáše, které se zapalují.
V USA jsou Velikonoce o něco méně barevné a velkolepé než Vánoce, ale i tak jim věnují velkou pozornost. V oblibě mají schovávání sladkostí, které pak děti hledají.
Zvláštností Velikonoc v Austrálii jsou na Velký pátek bez výjimky zavřené všechny obchody
Z našeho pohledu krutým a možná těžce pochopitelným způsobem slaví Velikonoce na Filipínách. Po celé zemi totiž pořádají průvody, během kterých se někteří věřící nechávají jako Ježíš Kristus přibít na kříž…
