Velikonoční vajíčka
Velikonoční vajíčka jsou symbolem Velikonoc stejně jako třeba pomlázka, koleda nebo beránek. Vajíčka se barví, ale také různě zdobí mnoha způsoby.
Vajíčka jsou odměnou pro koledníky i velikonoční dekorací, ale mají také svůj symbolický význam. Vejce znamená nový život nebo znovuzrození, v západním křesťanství symbol uzavřeného hrobu, z kterého vstal Kristus, ve východním křesťanství se barva červeného vajíčka vysvětluje jako Kristova krev…
Historie barvení vajíček začíná zcela jistě už ve starověkém Egyptě a Persii, kde se na svátky jara barvila na červeno, skořápky se ale pravděpodobně zdobily už v pravěku. Nejstarší zdobená kraslice má podle vědců stáří 2300 let, první historicky doložené barvení vajíček je z roku 1290, kdy král Edward I nechal jako dar obarvit zlatou barvou 450 vajec.
Velikonoční vajíčka se podle některých historických úvah objevovala už 5 000 let před Kristem, ale prokázat to samozřejmě nelze. Malování a zdobení velikonočních vajíček ale nijak nesouvisí s křesťanskými tradicemi, protože vejce se barvila už dávno před vznikem církevních velikonočních svátků.
Důvod barvení vajíček a jejich použití o Velikonocích byl především praktický. Ve 40 denním postním období, které končí Bílou sobotou se nesmělo jíst maso, mléčné produkty a také vejce. V tomto ročním období ale slepice po zimě opět plně snáší a lidé řešili problém, co s takovým množství vajec. Uvařená vejce měla delší trvanlivost, ale bylo potřeba rozlišit je od čerstvých a tak se vařená barvila na červeno. Postupem času se začaly používat i další přírodní barvy a vajíčka se také po večerech různě, zpočátku poměrně jednoduše, zdobila.
Barevná a zdobená vajíčka pak dostávali o Velikonočním pondělí koledníci. Vajíčka musela být plná, uvařená a barevná, vyfouknuté skořápky – takzvané kraslice - se používaly jako dekorace.
